Hledat

Kategorie

Červen 2015
P Ú S Č P S N
« Kvě   Čvc »
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930  

Tags

Sponzoři

Počítadlo

Cyklovíkend v Hodoníně u Kunštátu

KONEČNĚ!
Doufám, že jste se patřičně těšili, poslední dny nemohli dospat, tlumili své cyklovášně hrozící přetrénováním a citlivě vyladili formu, protože:
UŽ JE TO TADY!
Čeká nás víkend plný zážitků v nádherné krajině Českomoravské Vrchoviny s ubytováním v krásném Rekreačním zařízení Zámeček Hodonín.

Pobyt začíná v pátek 5.6.2015. Informace o ubytování na http://www.zamecek-hodonin.cz/. Vzdálenost z NJ necelých 150 km, t.j. asi 2 hodiny jízdy (autem, na kole trošku déle). Cena s polopenzí 360,- Kč za osobu a den. Doprava vlastní, protože každý máme jiné plány. Přijet můžeme kdykoliv, ale ubytovat na pokoje nás mohou nedříve kolem třetí hodiny, neboť před námi končí obědem 90 lidí. Ubytování bude preferenčně v dvoulůžkových pokojích. Společně se sejdeme u večeře v 19 hodin. Posilníme se a stanovíme plán. Připravil jsem 2 trasy (samozřejmě nepovinné) – viz. mapy. V sobotu doporučuji okruh přes Kunštát, Letovice, Křetín a Rozseč, v neděli okruh přes Pernštejn a Doubravník. Zajímavosti na trase najdete níže. Podotýkám, že trasy nejsou dlouhé, ale trošku kopcovité. Zkuste si promyslet, kdo by jel s námi, zkusíme dopředu domluvit prohlídku Jeskyně Blanických rytířů a zejména oběd.
Pobavíme se, zkusíme se trochu prospat a znovu se sejdeme u snídaně – budou obložené talíře.
Zkontrolujte si prosím technický stav svých kol, nezapomeňte přilbu, oblečení Cykloklubu (kdo nemá ponožky, vezmu s sebou) a dostatečnou zásobu tekutin (zejména ohnivou vodu, obyčejnou seženeme i na místě). Hodit se bude i jiné sportovní náčiní (balon na volejbal, fotbal, pálky…)
Snažil jsem se zajistit pěkné počasí a skoro se obávám, že jsem to trochu přehnal. Proto jistě přibalte i plavky a opalovací krém. Připomínám, že máme k dispozici velkou relaxační zahradu vybavenou unikátním koupalištěm bez chemické úpravy vody, kde čištění vody probíhá čistě na přírodní bázi.


Zajímavosti na trase doporučené na sobotu – 48 km, 1300 m:
Kunštát
Zámek
Komplex zámeckých budov je obklopen parkem, ve kterém se pod jižními zdmi zámku mohou turisté zastavit u jednoho z mála dochovaných psích hřbitovů – ojedinělou zvláštností v Evropě. Původně pozdně románský hrad založený nejpozději v polovině 13. stol., jeden z nejstarších moravských šlechtických hradů. Získal svoji současnou podobu přestavbami v polovině 16. stol., koncem 17. stol., a na přelomu 18. a 19. stol.
Otevírací doba: 9-12, 13-16
Kostel sv. Stanislava
Původně gotická stavba z konce 15. stol., barokně přestavěná roku 1687. Boční kaple přistavěny počátkem 18. stol.
Hřbitovní kostel sv. Ducha
Připomínán před rokem 1670, přestavěn roku 1738. Krypta s rodinnou hrobkou majitelů kunštátského panství. Na hřbitově hrob básníka Františka Halase.
Psí hřbitov
Možná se může zdát, že psí nebo kočičí hřbitovy jsou až vymožeností posledních let a dalším z mnoha výstřelků moderní společnosti. O to více překvapí, když zjistíte, že tomu tak není. Že psí hřbitovy vznikaly už mnohem dříve – byly zakládány šlechtou na památku věrných loveckých i domácích společníků. Nebyly ale ničím obvyklým, jedná se většinou o raritu. Jeden z mála takových hřbitovů se nachází u zámku Kunštát na Moravě, kde ho kolem roku 1890 založili tehdejší majitelé kunštátského panství, svobodní pánové Honrichsové z Wolfswarffenu. Právě letopočet 1890 nese nejstarší čitelný pomníček, určený psovi jménem Lux. Celkem se zde nachází 16 pomníčků, z nichž dvanáct nese čitelné jméno a letopočet. Čtyři další pomníčky jsou dnes již nečitelné. Většina pomníčků s čitelnými nápisy nese německá jména, jeden z nich, z roku 1921, pak nese české psí jméno – Žolička. Mezi další jména, která se na pomníčcích nacházejí, patří Issi, Zuppi, Flott nebo Mopsi. Psí hřbitov se nachází před branou kunštátského zámku, je tedy celoročně volně přístupný. Jedná se o místo se zajímavou atmosférou – na druhé takové v ČR nenarazíte.
Náměstí
barokní fara ze 2. pol. 18. stol.
barokní dům z roku 1756
socha krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad z roku 1885
dům, kde pobýval František Halas
dům básníka, překladatele a spisovatele Ludvíka Kundery

Rudka u Kunštátu
Jeskyně Blanických rytířů je unikátní dílo inspirované českou historií. Nachází se nedaleko města Kunštátu, na kraji obce Rudka, v nitru kopce nazvaného Milenka.
Tvůrcem tohoto jedinečného díla byl rodák z nedalekého Bořitova, Stanislav Rolínek, čalouník a nadaný sochař samouk, ale bohužel také člověk nemocný tuberkulózou plic. Jeho prvotinou byly zdařilé sochy husitských bojovníků, které vytesal do skal nedaleko svého rodiště netradičním nářadím – hasičskou sekyrkou a půlkou nůžek na stříhání ovcí. Tak upozornil na svůj talent a brzy se o jeho umění doslechl také kunštátský občan, řezník František Burian. Ten pozval Rolínka do Kunštátu a věřil, že když něco podobného v Kunštátě vytvoří, přiláká tak do zapomenutého městečka návštěvníky. Rolínek přišel do Kunštátu v roce 1928 a první dílo, které zde vytvořil, byla velkolepá socha našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. V tehdejší době se tato 13m vysoká socha označovala jako největší ve střední Evropě. Dnes zde již uvidíte pouze obrovské boty na podstavci, socha Masaryka byla za II. světové války na základě udání zničena.
Rolínek pokračoval ve své tvorbě. Jako ateliér mu posloužily pískovcové skály do kterých dělníci vyhloubili jeskyni a on zde vytvořil bájné blanické rytíře. Vůdčí postavou je jezdecká socha svatého Václava, stojící uprostřed spícího vojska. Stanislav Rolínek s prací spěchal, dobře věděl, že mu s postupující nemocí nezbývá mnoho času. Proto jsou některé sochy opracovány jen hrubě, na detailnější zpracování už nebyl čas. I tak budí toto monumentální dílo úctu a obdiv.
Vchod do nitra hory hlídá mohutný kamenný lev, zvíře podivuhodné krásy. O to podivuhodnější, že Rolínek ve svém životě skutečného lva nikdy neviděl a pracoval jenom podle obrázku.
Dílo, na kterém autor začal pracovat na počátku třicátých let minulého století, už nikdy nedokončil. Smrt jej odvedla od práce v největším tvůrčím rozmachu. Jeho blanické rytíře si ročně prohlédnou tisíce návštěvníků.
Okolí jeskyně je upraveno jako park a stává se postupně galerií pod širým nebem. Mladí sochaři zde v rámci mezinárodních sochařských symposií postupně vytváří nové sochy a navazují tak na práci Stanislava Rolínka.
Na kopci Milenka stojí kamenná Burianova rozhledna, ze které je za dobré viditelnosti možné zhlédnout Jeseníky, Krkonoše a Pálavu.
Otevřeno denně mimo PONDĚLÍ od 9.00 – 12.00 a 13.00 – 16.30
Pro větší skupiny je nutno objednat prohlídku PŘEDEM! Do areálu včetně jeskyně je možný vstup se PSEM NA VODÍTKU. Mimo otevírací dobu je možné objednat prohlídku na tel. 739 510 772, 604 984 459
Smyslová zahrada vzniká od roku 2009 díky společnosti Kunštát PRO FUTURO a původně má být pro nevidomé a zrakově postižené. Rostliny výrazné vůní, zajímavé hmatem nebo chutí a hmatové i zvukové prvky, to vše mělo usnadnit postiženým seznamování se s přírodou. O zahradu je ale velký zájem mezi všemi návštěvníky, kteří si zde mohou zkusit, jak na tom se smysly jsou. Se zavázanýma očima se mohou pokusit hmatem a čichem rozeznávat rostliny, orientovat se pomocí zvuku potůčku a nebo hmatem rozeznávat různé materiály. Zahrada je tedy otevřená všem a v budoucnu se bude dále rozšiřovat.

Letovice
Vodní nádrž Letovice
Hlavní význam této přehrady je ochrana před povodněmi a doplňování stavu řeky Svitavy, která měla velký úbytek vody po výstavbě březovského vodovodu v letech 1911 – 1912 a vybudování jeho druhé větve v letech 1972 – 1975 (plánována byla již v roce 1929). První úvahy o stavbě přehrady pocházejí již z roku 1911. Počítalo se s kamennou hrází a objemem 5,8 miliónů m3. Studie z roku 1929 již uvažovala o 11 miliónech m3 a vodní elektrárně na úpatí hráze. Vlastní realizace projektu započala v dubnu 1972 a skončila 31. prosince 1976. Uvedení do plného provozu se konalo 1. října 1979. Přehrada nyní kromě výše uvedených důvodů slouží i k rekreaci a rybolovu. Místní ji nazývají Křetínka.
Údaje
Délka hráze: 123 m
Výška hráze: 28,5 m
Šířka koruny hráze: 5 m
Celkový objem násypu hráze: 186 000 m³
Max délka nádrže: 4,7 km
Max. šířka nádrže: 397 m
Max. hloubka nádrže: 27,3 m
Plocha: 104,6 ha
Objem: 11 570 000 m3
Výkon turbíny: 100 kW
Úplné vypuštění přehrady: 24,5 dne
Celkové náklady na stavbu: 127 263 000 Kčs
Keltský skanzen Isarno
Skupinka přátel živé historie založila v bývalém lomu, poblíž hráze vodní nádrže Letovice, keltský skanzen Isarno. Název Isarno je odvozen od starého keltského názvu pro železo. Nalézá se tu například kovárna z doby bronzové, hospůdka a další stavby. Po areálu se volně pohybují prasata, kozy, ovce, psi i kočky. Pro zájemce je i možnost projížďky na koni. V roce 2013 byl skanzen po tříroční pauze opět otevřen a chystá se jeho rekonstrukce.
Vodárenská věž
Je stále funkční stavebně technickou památkou. Měří 20 m a je součástí I. březovského vodovodu z roku 1911. Věž se nachází hned vedle místního hřbitova.
Kostel sv. Prokopa
Původně gotický kostel sv. Prokopa byl postavený v letech 1370 až 1380, a později byl několikrát přestavován. Před kostelem se nachází fara, o níž je první zmínka již v roce 1353. Uvnitř kostela jsou cenné historické náhrobky majitelů letovického panství.
Klášter Milosrdných bratří
Klášter Milosrdných bratří v Letovicích byl postaven z daru 24 000 zl. od Jindřicha Kajetána Blümegena, jenž chtěl, aby součástí kláštera byla i nemocnice. Stavitelem barokního kláštera byl řeholní bratr Longinus Traub z Vídně. Práce započaly 26. dubna 1751 a dokončeny byly roku 1784. Klášterní kostel sv. Václava je vyzdoben malbami od letovického malíře Jana Daňka z roku 1930 a vybaven novými varhany od letovického rodáka Františka Čapka z toku 1917. Pod kostelem je klášterní krypta. Dále je v klášteře lékárna s bohatými freskami a původním vybavením z roku 1760. Nyní v klášteře sídlí nemocnice pro starší a dlouhodobě nemocné pacienty.
Zámek Letovice
Původně dřevěná tvrz ze 14. století byla později přestavěna na kamenný hrad, chráněný třemi bránami s padacími mosty. Hrad byl později přestavěn na zámek. Současnou podobu získal zámek Letovice v 30. letech 19. století, kdy byl v majetku rodu Kálnoky.
Zámecký park Letovice
Zámecký park Letovice má rozlohu 27,6 ha. Jedná se o kulturní památku a zvláště chráněné území. Je to rozsáhlý přírodně krajinářský park s romanticko – gotickou úpravou.

Křetín
Zámek Křetín je pseudoklasicistická budova nacházející se ve stejnojmenné obci Křetín v okrese Blansko.
První zmínka o tvrzi pochází z roku 1521, avšak zdejší rod vladyků z Křetína byl připomínán již ve stoletím 14. V 16. století byla tvrz Jindřichem Vojenickým z Vojenic přestavěna na renesanční zámek ve tvaru podkovy. V 17. století byla k zámku přistavěna kaple. Roku 1852 však zámek vyhořel. F. Walderode jej o devět let později přestavěl v hospodářské budovy a opodál nich postavil zcela nový zámek. Roku 1933 se majitelem zámku stal brněnský stavební podnikatel Hubert Svoboda, kterému v rámci uplatnění Benešových dekretů byl po válce zabaven. Od roku 1949 je v něm umístěna dětská ozdravovna, od roku 2011 léčebna. V roce 1947 zde byla odhalena pamětní deska připomínající narození křetínského rodáka pedagoga Františka Mareše. V okolí zámku je park z 19. století.

Rozseč nad Kunštátem - před obcí oblíbený strom Fr. Halase.


Zajímavosti na trase doporučené na neděli – 32 km, 870 m:
Pernštejn
Hrad byl východiskem a základnou mocného rodu pánů z Pernštejna. Původní jednoduchá dispozice hradu se ztrácí ve spleti pozdějších přestaveb, které působí velmi malebným a zároveň monumentálním dojmem. Tato pozdně gotická a raně renesanční podoba hradu nebyla dotčena pozdějšími přestavbami a je ojedinělým dokladem organických přeměn středověké pevnosti na luxusnější renesanční sídlo, neztrácející ovšem nic na své obranyschopnosti.
Prohlídkové trasy umožňují návštěvníkům obdivovat především architektonickou skladbu hradního paláce. Návštěvník sleduje historii a vývoj šlechtického sídla od jednoduchého hradu přes pozdně gotickou pevnost, renesanční palác, barokní, rokokovou a klasicistní rezidenci až po romantické období 19. století. Základní prohlídku paláce ve třech variantách a prohlídku patera nádvoří doplňují výběrové prohlídky, věnované speciálním tématům, a příležitostné výstavy.
Návštěvní doba 9-16 denně mimo pondělí
Okruhy a ceník na http://www.hrad-pernstejn.eu/vstupne-cenik/
Filmotéka:
Hrad svou podobou oslovuje daleko více lidí, než jen těch, kteří ho přímo navštívili. Je i zkušeným hercem. Jeho atraktivní vzhled mu zajistil angažmá v mnoha filmech. Jeho pohádkový háv na něj přivedl mnoho pohádkových králů a přirozeně princezen, třeba tu na hrášku (Princezna na hrášku, Rusko), Šípkovou Růženku klasickou (Jak se budí princezny) i moderní (Takmer ružový príbeh), Sněhurku (Sněhurka v černém lese, USA) i princezny z Itálie (Princezna Fantaghiro, Princezna a chuďas). Nad hradem létalo Sedmero krkavců (ČR) i Pták Ohnivák (SRN, ČR). Navštívil jej i pan Gulliver, coby létající ostrov Laputu, to ovšem byla pohádka pro dospělé (Případ pro začínajícího kata, ČSSR).
Film umožnil hradu i cestovat. Nebyl jen pohádkovým hradem, ale zastoupil i své skutečné kolegy z jiných zemí a tak mohl procestovat Evropu. Jako hrad Chinon hostil Johanku z Arku (Johanka z Arku, Kanada), v témže filmu si zaskočil i do Burgundska, kromě toho byl ještě pětkrát francouzským hradem (Pardaillan, Tři mušketýři, Francie a Rusko, jeden z dílů Tajemství kriminalistiky, Angelika), přesunul se i do Švédska (Alexandr Něvský, Rusko), stal se také sedmihradským hradem, dokonce pěti, kolik bran, ke kterým může přijet posel, tolik hradů (Zlatý věk Sedmihradska, Maďarsko), odtud se jen lehce se přesunul do rumunského Valašska jako děsivé sídlo Drákulovo (Upír Nosferatu, Německo), ale byl zde i klášterem hostícím dobrotivého obra (Můj obr, USA). Děsivou reputaci si pak opět napravil na Slovensku jako hrad Čachtice (Čachtická paní). Mnohokráte byl hradem německým, přičemž poznal Martina Luthera, Tomáše Munzera (stejnojmenné, Německo), i slavné bankéře Fuggery (Fugger z Augsburku, Německo). Za první světové války se stal německým zajateckým táborem pro důstojníky a mladý Indiana Jones při svém dobrodružném útěku z jeho zdí v nich zanechal mladého budoucího generála De Gaulla (jeden z dílů seriálu Mladý Indiana Jones, USA). V rámci České republiky si odskočil z Moravy na skok do Čech a procházela jim blahoslavená Zdislava. (V erbu lvice). Pokud je tento výčet filmů již únavný, je dlužno říci, že je značně neúplný a jde jen o výběr ze zhruba padesáti filmů, tel. seriálů, hudebních klipů ale i třeba reklam.
Ztratila se bílá paní – ČSR – prvni film natočený na hradě, ještě za 1. republiky
Kam čert nemůže (komedie) ČSSR
Případ pro začínajícího kata – ČSSR
Jak se budí princezny (pohádka) ČSSR
Princezna na hrášku (pohádka) SSSR
Upír Nosferatu (horror) SRN
Na baňu klopajů (historický) ČSSR
Čarovné dědictví (pohádka) ČSSR/SRN
Martin Luther (historický) – DDR
Návštěvníci (s-f seriál) (ČSSR)
Válka volů (historický seriál) – SRN
Alchymista (historický a s-f seriál) – Polsko
Tomáš Münzer (historický) – DDR
Muž v soli (historický seriál) – Rakousko/SRN
Takmer ružový príbeh – ČSSR
Paví pírko – ČSSR
Zlatý věk Sedmihradska (historický seriál) – Maďarsko
Dobrodružství kriminalistiky (seriál) – Písmo (samostatná epizoda) ČSFR, SRN
Princezna Fantaghiro (pohádka) Itálie
Sedmero krkavců (pohádka(ČR)
Sůl nad zlato (SR)
Princezna a chuďas (pohádka) – Itálie
V erbu lvice (historický) ČR
Sen o krásné panně (ČR)
Pták Ohnivák (pohádka) – ČR/SRN
Dobrodružství mladého Indiana Jonese (seriál – samostatná epizoda) USA
Dobrý král Václav (USA)
Fugger z Augsburgu (historický) – SRN
Můj obr (komedie) – USA
Johanka z Arku (historický) – Kanada
Pardaillan (dobrodružný historický) – Francie
Červený bedrník (The Scarlet pimpernel – dobrodružný historický seriál) – Velká Británie
Sněhurka v černém lese (pohádka) – USA
O ztracené lásce (pohádkový seriál) – ČR
Martin Luther (historický) – SRN
Čert ví proč (pohádka) – ČR
Van Helsing (horror) – USA
Popolvár – ČSSR
Pod námi Atlantida – SRN
Nebeské vojsko – Maďarsko
Tři mušketýři (historický dobrodružný) – Francie
Alexander Něvský (historický) – Rusko
Čachtická paní – ČR (Lovestory Bathory)
Putování za vánoční hvězdou (pohádka) – Norsko 2012
Šťastný smolař (pohádka) ČR 2012
Borgiové (historický) koprodukce 2012
Tři mušketýři (dobrodružný historický) Rusko 2012
Angelika (romantický historický) Francie 2012
Poutnice (historický) Německo 2013
Goetz von Berlichingen (historický) Německo 2013
Návštěvníci 3 (komedie s historickým námětem) Francie 2015

Pivovar Doubravník
Založeno dne 15. leden 2014. Vaří Plzeň jako kdysi.
K dostání v Brně: hospůdka U Hory Soly na Veveří, Utopia čajovna na Divadelní, Music Lab na JAMU, Vegas club na Milady Horákové, hospoda Doma na Šafaříkové. V Doubravníku: U Sedláčků.
Vaříme nepasterizovaný a nefiltrovaný ležák podle zákona o čistotě piva (Reinheitsgebot)
klasickým postupem: varna, otevřená spilka a ležácký sklep a to dekokčním (rmutovacím)
způsobem. Používáme pouze 1 druh moravského sladu plzeňského typu a na pětkrát chmelíme Žateckým
poloraným červeňákem v ganulátu a v hlávkové formě. Dodáváme v KEG sudech 50l a 30l (bajonet). IBU: 33, Alc: 4,94 – 5,04, EPM: 12
Telefon 777 252 797

Napište komentář

Musíte se přihlásit,aby bylo možné vkládat komentáře!

„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich