Cykloklub 2025 – trasa 2
Minulý týden na prolog se nás sešlo 30! I příroda to ocenila a provázelo nás hřejivé sluníčko, krásné výhledy. A závěr v garáži je prostě nepopsatelný. Nádhera to byla.
Aprílové počasí dělá vše proto, aby dostálo svému jménu. Nu což. Stejně vyrazíme.
Kvůli rozmarům počasí pojedeme tentokrát jen po asfaltu. Nejprve zavítáme do Bernartic nad Odrou (něm. Bernsdorf). „První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374. Od 1. ledna 1980 až do 23. listopadu 1990 byla ves místní částí Nového Jičína; poté se na základě místního referenda opět osamostatnila. V roce 1930 zde žilo 942 obyvatel, v roce 2011 jen 926. Udržovaný hřbitov se nachází za kostelem Navštívení Panny Marie. Na ploše hřbitova se nachází i nevzhledná smuteční síň.“ Další obcí na trase bude Jeseník nad Odrou (něm. Deutsch Jasnik). „První písemná zmínka o obci pochází z roku 1383. Před druhou světovou válkou byla obec, skládající se z 5 částí, převážně německá, s výjimkou obce Hůrka. Po útěku či vyvraždění židovského obyvatelstva a vystěhování Němců po válce byla obec znovu osídlena především Ukrajinci, Rumuny či Čechy a Slováky z dalších částí Československa. Samotný Jeseník nad Odrou nyní obývá necelých tisíc obyvatel. Hřbitov se nachází nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie v pozvolně se zvadajícím svahu od hřbitovní brány. Hřbitovu dominuje zachovalá hrobka rodiny Till, před kterou je možné najít i památník německým občanům obce Jeseník nad Odrou, Polouvsí, Blahutovice a Hrabětice. Na zbývající ploše hřbitova se nachází celá řada dochovaných německých náhrobků na svém původním místě a na řadě míst jsou i vidět stopy po zaniklých hrobových místech.“ Přes Suchdol nad Odrou dojedeme do Kunína (něm. Kunewald). „Ve 13. a 14. století náležely pozemky, na nichž se dnešní obec rozkládá, ke kunvaldskému zboží, které bylo v držení pánů ze Žerotína a z Kravař – např. mezi lety 1288 až 1311 Bluda III. z Bludova a 1369 až 1380 Voka z Kravař. Kunewald/Kunvald byl založen jako lesní lánová vesnice koncem 13. století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1382. Po vyčlenění Kunvaldu jako samostatného statku z fulneckého panství v roce 1584 byli vlastníky Estera a Jan Cetrysové z Kynšperka. Za jejich vlastnictví byl v Kunvaldu založen pivovar a od roku 1592 je statek uváděn jako malé panství. V roce 1653 panství za 65 000 zlatých zakoupil hrabě Gabriel Serényi a po smrti jeho syna Františka Serényie přešlo vdovou na rod Thun-Hohenstein. V roce 1938 bylo většinově německojazyčné město připojeno do Třetí říše v rámci sudetské župy. V roce 1945 došlo k vysídlení původních obyvatel německé národnosti a změně názvu obce na Kunín. Také zde počet obyvatel klesl: v roce 1930 to bylo 2016, v roce 2011 již jen 1.836 osob. Udržovanému hřbitovu vévodí hřbitovní kaple z červených cihel. Na hřbitově je možné najít i větší počet německých náhrobků. Část z nich je přemístěna do rohu hřbitova a znova postavena do malého lapidária, kde je umístěna i česko-německá pamětní deska na památku všech zemřelých obyvatel Kunína. Několik německých náhrobků je bohužel pohozeno za márnicí. Hřbitov se nachází nedaleko Kunínského zámku a Kostela Povýšení svatého Kříže. Ozdobou celého kostela se stala monumentální moderní malba na plátně, nacházející se na stropě kostela. Jejím autorem je jeden z nejvýznamnějších rakouských malířů Anton Kolig (1886 – 1950), rodák z Nového Jičína. Malba byla pořízena k 100. výročí posvěcení kostela v roce 1912 a náleží vůbec k prvním dílům umělce, jehož díla jsou dnes zastoupena ve všech významných světových muzeích a galeriích. Zámek patří k nejbohatěji vybaveným zámkům na Moravě a pokoje vybavené původními sbírkami a zařízením nabízí unikátní pohled do malého venkovského sídla propojeného se zajímavými osudy lidi, kteří jej v minulosti obývali. Zajímavostí je Muzeum starého Kunewaldu a Kabinet přírodnin. Kolem zámku se rozkládá park, jehož největší chloubou a zajímavostí jsou „srůsty“ dřevin (např. Fagus sylvatica + Fraxinus excelsior + Fagus sylvatica, nebo Tilia grandifor + Carpinus betulus). Nalezneme zde i solitéry dubu letního (Quercus robur) staré více jak 250 let, nebo buku lesního červenolistého (Fagus sylvatica „Atropurpurea“), které pamatují dobrou hraběnku Walburgu.“ Plni zážitků a informací se vrátíme do tepla základny přes Šenov. Ujedeme 28 km s převýšením 200 m.
Vyjíždíme ve čtvrtek dne 10. 4. 2025 v 16:30 od školy Educa.
Plánovaná trasa:
Přidáno: Duben 9th, 2025 pod Pozvánky.
Napište komentář
Musíte se přihlásit,aby bylo možné vkládat komentáře!